Hmyz – protein budoucnosti

V posledních letech je stále častěji diskutovaným tématem nárůst populace, zvyšující se životní standard, konzumní způsob života a urbanizace. S neustále stoupajícím počtem obyvatel dostává planeta řádně zabrat a do popředí vystupují i problémy environmentálního charakteru a hrozící potravinová krize.

Alternativní zdroje proteinu jsou diskutovány ve vědeckých i potravinářských kruzích. Toto téma se samozřejmě nevyhnulo ani výrobcům krmiv pro domácí mazlíčky. V sektoru, kde je tlak na živočišný protein v krmivu velmi vysoký - často se jeho obsah bere jako znak kvality produktu - se hledají řešení, pomocí kterých bychom poskytli přijatelné pojetí pro páníčky, splnili nutriční nároky zvířete a zároveň docílili toho, že si naši čtyřnozí kamarádi pochutnají. Východiskem z této nelehké situace by mohl být hmyz. Potraviny a krmiva založené na hmyzu se pomalu přesouvají z teoretické roviny do formy skutečných výrobků a na základě získaných poznatků jsou propagovány jako jedno z možných řešení environmentální krize.

Pojďme si tuto problematiku přiblížit a přidat pár faktů a zajímavostí, které se mohou hodit při rozhodování po jakém krmivu sáhnete příště, až budete bloudit mezi regály v pet shopu.

Hospodářská zvířata produkují čtvrtinu z celkového množství proteinu, který je na zemi zkonzumován ve formě potravin. Avšak chov hospodářských zvířat má značný environmentální dopad na planetu. Plocha pastvin a půda, na níž se pěstují plodiny které slouží na výkrm hospodářských zvířat je dvakrát větší, než plocha pro pěstování plodin pro přímou spotřebu. Chov dobytka je také spojen s tvorbou skleníkových plynů, zejména methanu. V celkovém součtu je chov dobytka zodpovědný za 12 % skleníkových emisí. Spotřeba vody k produkci 1 kg hovězího masa je přibližně 15 000 litrů. Kombinace těchto faktorů má negativní dopad na klima a přispívá ke globálnímu oteplování.

Z hlediska chovu má hmyz nižší nároky na vodu, půdu a prostor ve srovnání s chovy konvenčními. Spotřeby vody na jeden kilogram vyprodukovaného proteinu je v případě hmyzu o 95 % nižší než u hovězího.

Avšak největší výhodou hmyzu jako krmné suroviny je vysoká konverze tohoto krmiva na biomasu, ve srovnání s jinými živočišnými proteiny. To znamená, že ke získání 1 kilogramu hmyzího proteinu se spotřebuje menší množství krmiva než ke získání jednoho kilogramu hovězího či kuřecího. Další nespornou výhodou je možnost krmit hmyz organickými materiály, které jsou považovány za odpady v potravinářském průmyslu (v tomto směru jsou přísné legislativní restrikce), čímž dochází k redukci znečištění, cirkulaci využitelných materiálů a snížení nákladů na produkci.

Existuje mnoho druhů jedlého hmyzu. Mezi nimi je několik kandidátů, kteří se jeví jako vhodní pro použití do krmiv pro psi a kočky. Jde o mouchu domácí, cvrčky, larvy moučného červa, larvy mouchy bráněnky a v úvahu připadají také šváby. Všechny tyto druhy jsou schopny rychle a snadno konvertovat potravu na biomasu, jsou nenáročné na chov a mají nízké nároky na prostor.

Klíčovou otázkou zůstává, zda je hmyz v miskách našich domácích mazlíčků vhodnou volbou. Přestože se jedná o poměrně nový myšlenkový směr a množství dat je zatím limitováno, na základě dostupných výsledků to vypadá velmi slibně. Hmyzí moučka obsahuje vysoké množství proteinu (mezi 33 – 63 %) a profil aminokyselin je podobný jako u rybí a drůbeží moučky. Hmyzí moučky mají také vysoký obsah vitamínů a minerálních látek.

A jak se z larvy stane granulka? Vše začíná procesem zpracování hmyzu na hmyzí moučku, která je následně použita jako surovina při výrobě granulí.

Protože máme zájem o surovinu s dlouhou trvanlivostí a vysokým obsahem proteinu, je nutné hmyz upravit. Pokud bychom zpracovali "čerstvé" larvy, dostali bychom hmotu podobnou pastě s vysokým obsahem vody, kterou by bylo třeba zpracovat rychle. Kvůli vysokému obsahu vody je hmota náchylná na kažení a dochází ke snižování kvality suroviny. Proto je prvním výrobním krokem sušení, pomocí kterého se sníží obsah vody v surovině na 5 – 10 %. V takto upraveném materiálu se už nemohou množit nežádoucí mikroorganismy. A zároveň se zamezí snižování kvality suroviny v důsledku chemických změn. Výsledně získaný produkt - hmyzí moučka - je bezpečný a trvanlivý.

Dalším faktorem, který je třeba vzít v úvahu je oxidace lipidů. Larvy hmyzu mají vysoký obsah tuku, který je na oxidaci velmi náchylný. Proto se vyrábějí hmyzí moučky s různým obsahem tuku. Čím méně tuku moučka obsahuje, tím je stabilnější a její chuťový profil zůstává nezměněn po delší dobu.

Tímto způsobem upravená hmyzí moučka je vhodnou vstupní surovinou pro výrobu granulek, které skončí v misce vašeho pejska.

A co si z toho všeho odnést?

Samozřejmě věříme, že do misek naších pejsků a koček patří maso. Klasické granule založené na kuřecím, hovězím či rybě jsou zcela v pořádku a krmit jimi není prohřešek. Nemůžeme ale přehlížet fakt, že produkce masa je obrovskou zátěží pro planetu. Takže až příště budete chtít zkusit něco nového, sáhněte po alternativním zdroji proteinu a vsaďte na hmyz. Dříve či později totiž všichni budeme muset hledat řešení a dělat kompromisy, protože planetu máme jen jednu.

 

Více informací a zajímavostí o hmyzu a jeho využití v krmivech